Václav Klement- 145. výročí narození významného českého podnikatele

Václav Klement se narodil 16.10. 1868 ve Velvarech v čp. 170 v dnešní Slánské ulici. Ve dvanácti letech odešel z domova do Slaného, kde se vyučil u knihkupce Vokouna. Ve volném čase jezdil rád na kole a už ve Slaném se stal členem místního velocipedistického spolku. Po vyučení se odstěhoval do Mladé Boleslavi, pracoval jako příručí u knihkupce Novotného a po jeho brzké smrti obchod na splátky koupil. Zájem o cyklistiku u mladého Klementa nejen přetrval, ale stále vzrůstal. V roce 1894 se obrátil na filiálku drážďanské továrny na kola "Seidel a Naumann" se žádostí o opravy velocipédu. Svoji žádost napsal česky a ředitel firmy mu odpověděl v němčině zhruba toto: "Jestliže chcete odpověď, žádáme Vás, abyste své sdělení napsal v nám srozumitelné řeči" V tom okamžiku vzniká v Klementově hlavě myšlenka pustit se do výroby kol doma v Čechách. A tehdy zasáhla šťastná náhoda v podobě Václava Laurina, vyučeného strojního zámečníka a spolumajitele opravny velocipédů. Jeho společník právě opustil firmu a Laurin by ji sám neutáhl. Ke spolupráci přizval Klementa a začali spolu v malé dílničce na periferii Mladé Boleslavi nejen opravovat, ale i vyrábět kola. Počátky byly krušné, ale už v roce 1898 měla firma novou továrničku a 40 lidí. Tím byl položen základ budoucí prosperující automobilové firmy. Oba do ní vložili to nejlepší, co uměli. Václav Laurin měl nevšední technický talent, sršel nápady a nejraději trávil čas v dílně. Václav Klement byl velice zdatný ekonom, obchodník a také výtečný řečník. V roce 1898 přivezl z Paříže motorovou dvoukolku bratří Wernerů a po dlouhých zkouškách a pokusech oba společníci došli k závěru, že jsou schopni vyrobit stroj technicky dokonalejší. Jejich první motocykl si mohli zájemci koupit v roce 1899 a brzy přibyly další modely. Rozvíjející se firma potřebovala samozřejmě kapitál do rozšíření výroby a tedy peníze od bank. Tehdy se projevil obchodní talent Václava Klementa a jeho předvídavost, když pro propagaci a reklamu zvolil účast v dálkových závodech. V letech 1903-4 se továrna účastnila 64 závodů, ve kterých dobyla celkem 115 cen. Vyvrcholením závodní činnosti bylo vítězství na mistrovství světa Coupe -Internationale ve Francii v roce 1905, kdy jezdcem byl později slavný Václav Vondřich. Po těchto úspěších začínají značce L&K věřit i bankéři.

Po zkušenostech s jednostopými vozidly přistoupili podnikatelé k vývoji prvního automobilu. V roce 1906 se na trhu objevil dvoumístný automobil Voituretta s dvouválcovým motorem. Později přibyl čtyřválec, továrna se rozrůstala a její vozy i díky mezinárodním závodům získávaly ve světě obrovské renomé. Laurin a Klement vyráběli pak i různé užitkové vozy, autobusy, traktory a motorové pluhy. V roce 1907 byl podnik proměněn na akciovou společnost a Klement se stal jejím generálním radou. Rok na to získává továrna do služeb známého závodníka O. Hieronymuse, který se uplatňuje i v konstrukci a výsledkem je v roce 1909 první letecký motor vyrobený v Rakousku-Uhersku.

Do úspěšného rozvoje továrny zasáhla neblaze 1. světová válka. Bylo nutné plnit vojenské zakázky a nebyl čas na vývoj, což se projevilo hned v prvních poválečných letech. Mladoboleslavští průmyslníci se museli začít ohlížet po strategickém partnerovi. Stala se jím plzeňská Škodovka. V roce 1925 došlo k úplnému sloučení obou firem, Václav Klement se stal členem správní rady a i nadále zde uplatňoval své obchodní nadání. Zemřel v Mladé Boleslavi 13.8. 1938.

Václav Žalman ve svém článku v Ročence Městské spořitelny ve Velvarech z r. 1938 napsal: "S Václavem Klementem odešel český průmyslový selfmademan staré gardy. Příznačné byly jeho začátky: v kapse nic, v srdci odvahu a tvrdou vůli a v hlavě, v pravé české tvrdé palici, plno činorodých myšlenek".

Václav Klement vzešel z chudých poměrů a na svůj původ nezapomněl. Část svého jmění daroval na dobročinné účely. Ještě za svého života založil V Mladé Boleslavi sirotčinec, který finančně podporoval a ve svém odkazu pamatoval kromě různých spolků na podporu mladoboleslavských a velvarských studentů.

Jitka Kůrková