Velvarská muzejní noc 21. 5. 2022

Proč je ve Velvarech noc odpoledne 

Vydejte se na plavbu

krajinami města

Velvaryba napoví Vám,

kudy vede cesta.

Tato ryba místo jiker

klade rýmy podél cest

hádanky z nich rozlušti

a nech se jimi lehce vést.

To, co člověk denně vídá

časem mlha zahalí

klopýtáme přes poklady,

aniž jsme je poznali.

Velvaryba pokusí se

vzkřísit ostrost zraku tvého

abys poznal pravé ceny

města svého královského.

Toto je část básně, která uváděla letošní muzejní putování s Velvarybou.

Městské muzeum Velvary se jako každoročně přihlásilo do celorepublikového Festivalu muzejních nocí, který se odehrává zhruba od poloviny května do konce června. V sobotu 21. 5. se ve Velvarech uskutečnila rozsáhlá akce pořádaná Městským muzeem Velvary. Koncepci události a program připravilo velvarské kulturně edukační centrum Velvareum. Ve většině měst se muzea a galerie při tomto festivalu otevírají pro veřejnost ve večerních hodinách. My jsme se již před lety rozhodli, že akci uspořádáme po svém, a protože chceme, aby tato událost oslovila nejen dospělé, ale i děti, vyhlásili jsme i tentokrát začátek na třetí hodinu odpolední.

V minulém ročníku, který se po trojím covidovém přeložení odehrál v září 2021 jsme měli jasné téma „Malování světlem a tmou“. Pro tentokrát jsme zvolili název poněkud tajemnější „Putování s Velvarybou“. Navázali jsme tak na hojně navštěvovanou vycházkovou hru, kterou jsme pro veřejnost připravili v dubnu 2021 v době, kdy se nesmělo z důvodů pandemie chodit v podstatě nikam jinam než na procházky. Tato hra byla postavena tak, že si rodiče s dětmi vyzvedli v muzeu tajuplnou básnivou hádanku, která účastníky vedla městem a upozorňovala je na věci, kterých si člověk v běžném životě nevšimne, nebo je vedla k tomu, aby objevovali nové rozměry již mnohokrát viděného. Hlavním cílem této hry bylo vytvořit jakousi motivovanou vycházku, při níž si děti i jejich rodiče nenásilně vytvářejí či posilují vztah k místu, kde žijí. Tato hra je však pochopitelně přístupná i turistům, kteří do našeho města zabloudí. Těm zase může pomoci rychle a zábavným způsobem objevit skryté poklady města Velvary a jeho blízkého okolí.

Jak jsme již uvedli, velvarskou muzejní noc, která byla odpoledne, připravilo Městské muzeum Velvary a Velvareum. Celá akce by se ale nikdy nemohla uskutečnit bez účasti spřízněných institucí a lidí, kteří je reprezentují. Tentokrát to byla Galerie Tomáš Vosolsobě a Muzeum technických hraček. Především bychom se pak neobešli bez pomoci velkého množství dobrovolníků, z nichž někteří se účastnili již příprav a někteří pak vykonali velký díl práce přímo při akci. Tímto bychom všem těmto lidem rádi poděkovali a dovolíme si zde uvést jejich jména, přičemž pořadí nijak nesouvisí s mírou pomoci či s její důležitostí :). Děkujeme tímto: Ditě Malečkové, Pavlíně Maloy Řezáčové, Soně Moučkové, Radce Holubové, Magdaléně Čechlovské, Míše Kuptíkové, Tomášovi Maršálkovi, Kateřině Wolákové, Týnce Vořechové, Adélce Moučkové, Saše Banoutové, Ele Žičařové, Danielu Forintovi,

A jak vlastně celá akce probíhala a co jste zde mohli zažít? Účastníci vždy nejprve rozluštili hádanku, která jim napověděla, kam se mají vydat. Cestou hledali zlaté rybky, které jim vždy uložili nějaký drobný úkol nebo je jen navedli, kam se mohou podívat.

Cestou je pak čekalo několik zajímavých zastavení. Na jedné zastávce například tvořili grafiky a tiskli na grafickém lisu. Poznáte podle hádanky, kde to bylo?

Když se peněz nedostává,

s kartou spěcháš k tomu domu,

dnes však nejdi pro koruny,

samo sebou rozumí se

Tam kde vláčky drobné bystře

po kolejích prohání se,

lampárnu hleď najít sobě

a pak zjisti co v té době

slovem tím se značilo,

kdyby se ti líbilo

užít dále místa toho,

nespěchej pak dále mnoho.

V Galerii Tomáš Vosolsobě zase čekal „zázrak století“ v podobě nového obřího krasohledu, který se od nynějška stal součástí inventáře a můžete jej tedy vidět každou sobotu, nebo po domluvě i jiný den.

Na dvoře městského muzea jsme pak připomněli drobnou hrou slavnou historii budovy bývalé hasičské zbrojnice.

Ve sklepení radnice čekal vypravěč Tomáš Maršálek, který v temných chladných tajemných prostorách vyprávěl dva příběhy, které se vztahovaly k historii městské šatlavy a posluchači měli uhodnout, který z těchto příběhů je pravdivý a který smyšlený.

Na konci pouti jsme se pak všichni sešli ve dvoře muzea, kde jsme společně shlédli působivé divadelní představení divadla Pohadlo.

Akce se zúčastnilo přibližně 55 lidí různého věku. Ještě je třeba zmínit, že zhruba 10 z nich bylo původem z Ukrajiny. Snažili jsme se akci připravit tak, aby se do ní tito naši noví sousedé mohli zapojit. Z ohlasů lze usuzovat, že se vše vydařilo a lidé odcházeli domů spokojení a kulturně vyžití.

A my už přemýšlíme, co dalšího připravíme, aby se nám v našem městě dobře žilo a aby Velvaryba neuvízla na mělčině.

Za Městské muzeum Velvary a Velvareum napsala Kateřina Linhartová (Špičková)