Velvarský unikátní sekeromlat

Lidé v pravěku dokázali zhotovit předměty, které by jen málokdo z nás dnes uměl vyrobit. Jedním takovým je unikátní, kamenný sekeromlat. Stále vzbuzuje můj obdiv, jak mohl někdo před šesti tisíci lety takovou věc udělat.
Je mi záhadou, proč si s tím dali takovou práci. Pravda, nebyla to jen obyčejná kamenná sekerka, jaká se tehdy používala k opracování dřeva, k lovu či k boji. Šlo jistě o atribut vůdcovství, o symbol náčelnické moci. Jak dlouho to muselo trvat, kolik to muselo dát práce, vytvořit z kusu kamene tak esteticky krásnou věc. Tvar těchto sekeromlatů je v celém našem pravěku unikátní a naprosto neobvyklý.
A to vše v době, kdy jediným kovem byla měď. Ta, jak známo, k opracování tvrdého kamene nestačí. Jediný, k této práci vhodný materiál byl opět kámen. Při dokončovacích pracích pak i písek, kterým se povrch vyhladil. Sekeromlat má na jedné straně ostří a na opačném konci jakýsi čepec, který mu dal také odborný název "čepcovitý" (dříve kladívkovitý) sekeromlat. Jeho "tělo" je vybroušeno do několika plošek a průřez má tvar pětiúhelníku.
Podobných exemplářů se zatím našlo na našem území jen několik desítek. Jeden z nich i v roce 1888 na katastru Lešan, v hrobě původně umístěném snad pod mohylovým náspem a to jen několik set metrů východně od okraje Velvarského lesa. Druhý sekeromlat je i ve sbírce Městského muzea Velvary. Bohužel jako místo nálezu je napsáno pouze Velvary. Obracíme se proto s prosbou na čtenáře. Podle popisu na začátku článku se jedná o předmět, který je velice zajímavý a jistě budil pozornost v minulosti, stejně jako dnes. Je možné, že někdo z Velvar před dlouhou řadou let tento předmět našel a později byl darován do muzea. Není to sice příliš pravděpodobné, ale přesto se může stát, že si někdo pamatuje, jak se v jejich rodině vyprávělo, že sekeromlat měli doma a kde byl nalezen. Pokud byste o něčem takovém věděli, sdělte to prosím, do muzea. Možná, že mohyla, která byla nalezena v roce 1888 na katastru Lešan, tam nebyla sama. Za jakoukoli informaci předem děkujeme. Sekeromlat, o kterém je tento článek, si můžete prohlédnout ve stálé expozici velvarského muzea.

autor článku: Václav Fencl