Menu

Město Velvary

Malovaný záklopový strop v domě č.p. 110 v Pražské ulici ve Velvarech

Malovaný záklopový strop v domě č.p. 110 v Pražské ulici ve Velvarech

V prvním patře nenápadného měšťanského domu, který těsně sousedí s Městským muzeem Velvary, se nachází velmi významná památka, které se dosud nedostalo patřičného zájmu ani publicity. Přesto je přístupná široké veřejnosti, neboť prozatím tvoří součást výstavních prostor, které má muzeum v pronájmu do konce roku 2011. Trámový záklopový strop s malbami byl objeven náhodou v roce 1989, při opravách a adaptaci pronajatých místností pro výstavní účely muzea. Tehdejší rákosový omítaný strop byl poškozen zatékající vodou a bylo nutné jej opravit. Po objevení původního trámového stropu bylo rozhodnuto, že bude novodobý pokryv odstraněn, trámový strop zakonzervován a stane se součástí výstavních sálů se stálou expozicí muzea. Již dřívější odborné komise konstatovaly, že původní malovaný strop má nespornou uměleckohistorickou hodnotu, přesto se doposud nikdo přesněji nezabýval určením maleb, jejich ikonografií ani přesnějším určením či zařazením.

V prvním patře nenápadného měšťanského domu, který těsně sousedí s Městským muzeem Velvary, se nachází velmi významná památka, které se dosud nedostalo patřičného zájmu ani publicity. Přesto je přístupná široké veřejnosti, neboť prozatím tvoří součást výstavních prostor, které má muzeum v pronájmu do konce roku 2011. Trámový záklopový strop s malbami byl objeven náhodou v roce 1989, při opravách a adaptaci pronajatých místností pro výstavní účely muzea. Tehdejší rákosový omítaný strop byl poškozen zatékající vodou a bylo nutné jej opravit. Po objevení původního trámového stropu bylo rozhodnuto, že bude novodobý pokryv odstraněn, trámový strop zakonzervován a stane se součástí výstavních sálů se stálou expozicí muzea. Již dřívější odborné komise konstatovaly, že původní malovaný strop má nespornou uměleckohistorickou hodnotu, přesto se doposud nikdo přesněji nezabýval určením maleb, jejich ikonografií ani přesnějším určením či zařazením.

V prvním patře nenápadného měšťanského domu, který těsně sousedí s Městským muzeem Velvary, se nachází velmi významná památka, které se dosud nedostalo patřičného zájmu ani publicity. Přesto je přístupná široké veřejnosti, neboť prozatím tvoří součást výstavních prostor, které má muzeum v pronájmu do konce roku 2011. Trámový záklopový strop s malbami byl objeven náhodou v roce 1989, při opravách a adaptaci pronajatých místností pro výstavní účely muzea. Tehdejší rákosový omítaný strop byl poškozen zatékající vodou a bylo nutné jej opravit. Po objevení původního trámového stropu bylo rozhodnuto, že bude novodobý pokryv odstraněn, trámový strop zakonzervován a stane se součástí výstavních sálů se stálou expozicí muzea. Již dřívější odborné komise konstatovaly, že původní malovaný strop má nespornou uměleckohistorickou hodnotu, přesto se doposud nikdo přesněji nezabýval určením maleb, jejich ikonografií ani přesnějším určením či zařazením.

Malba stropu ve velvarském domu se zcela netypicky rozpíná přes celá čtyři pole mezi stropními trámy a vyplňuje celou plochu stropních prken. Výjevy jsou komponovány podélně mezi trámy, orientovány jsou směrem od oken k vnitřku domu. Začátek malby lze proto sledovat od levého okna k pravému, pak stejně zleva doprava lze číst i dvě střední pole, konec malby pak je v pravém rohu, nad dveřmi do další místnosti domu. Přibližně uprostřed jednotlivých polí je místo průvlaků iluzivní malba, která tento běžný konstrukční prvek starších trámových stropů napodobuje. Iluzivní malba průvlaku je provedena okrovou barvou v šíři stropních trámů s naznačenými šupinami kůry či léty dřeva červenou barvou.

Co tedy vlastně na nástropní malbě vidíme? Rozlehlá krajina se střídá s pohledy na hrady, tvrze, či města, která se nepravidelně objevují na pahorcích, případně v blízkosti jezera, končící pohledem na moře s loďstvem a opevněným městem na vysoké skále. V krajině se objevují postavy, tu osamělé, tu ve dvojicích či trojicích, v rozdílném barvě oděvu a v různých pozicích. Na obloze poletují ptáci, na špici stavby jednoho z měst si čáp udělal hnízdo, druhý létá mezi oblaky.

Zkoumáme-li jednotlivé figury pozorněji, nemůžeme si nevšimnout, že každá má nějaký nástroj, který nápadně připomíná zbraň, ať již pušku s bodáky přes rameno či šavli zavěšenou u pasu. Některé postavy mají na hlavách třírohé klobouky, jiné klobouk s pérem nebo vysokou čepici. Zcela nepochybně jsou tyto postavy oblečené ve vojenských kabátech, v krátkých kalhotách s dlouhými punčochami - postavy na můstku svými svrchními kabáty s dlouhými šosy připomínají šlechtické důstojníky. Vojáci kráčejí krajinou, jeden se shýbá k rybníku či jezeru, další je podle postoje a držení zbraně na stráži.

Na konci krajinných úseků, které se nijak výrazně neliší od běžné krajiny kdekoliv ve střední Evropě, je v posledním poli zcela odlišný výjev na pozadí mořského pobřeží. Pět lodí plných vojáků pluje po mořské hladině směrem k opevněnému městu na vysokém svahu, kde již čekají obránci se vztyčenými prapory, připravení čelit útoku.

Bylo by lákavé vyslovit hypotézu, že objednavatelem malby byl voják, který se účastnil některého vojenského tažení na počátku 18. století. Při svých cestách se dostal až do zámoří a po návratu si nechal na stropě svého domu vymalovat vlastní příběh, záznam cesty, krajin a měst, které poznal. Oděv vojáků se dá s jistou dávkou představivosti zařadit období od roku 1700 do roku 1740. Za vlády císařovny Marie Terezie totiž velice brzy dochází k unifikaci vojenských uniforem a profesionalizaci armády. Na rozdíl od předchozích vojenských tažení, kdy se vojska skládala ze žoldáků a ze všech koutů naverbovaných poddaných, kteří nastupovali v různých uniformách a jejich barevné odlišení se domlouvalo v rámci vojenské strategie těsně před útokem, se od poloviny 18. století jednotlivé oddíly odlišují předepsanou barvou stejnokrojů, výložek i dalších součástí výstroje. Pro pěší vojsko je vyhrazena šedá barva svrchních kabátců. Figury na malbě stopu jsou pouze pěší vojáci, nemohou to být ani příslušníci dělostřelců či jiných specializovaných oddílů, k tomu jim chybí podstatné atributy. Ani děla nebo povozy, které by kanóny vezly, se na obraze nevyskytují. Jízdní gardy jsou zase nemyslitelné bez koní. Jednotlivé postavy se navzájem sobě nepodobají, určitě se tedy nejedná o tu samou osobu, která by procházela celým obrazem a byla zachycena v různých částech svého putování, jako při vyprávění souvislého příběhu. Postrádáme linku narativního vyprávění, chybí nám vysvětlující nápis, nedochoval se či dosud nebyl objeven písemný záznam o událostech, které bychom mohli vztáhnout k tomuto obrazu.

Vlastní provedení malby nám s určením díla ani datace také mnoho nepomůže. Malba je provedena rychlými tahy štětce, bez přílišného prokreslení detailů. Stromy, stavby i postavy jsou podány velmi zjednodušeně, jejich podání působí dojmem akvarelové skici. Malíř prozrazuje jistou zkušenost a pevnou ruku, není však školeným umělcem, spíše zručným řemeslníkem. Jistá zjemnělost pastelových tónů a romantizujících pohledů do krajiny by odpovídala spíše pozdější dataci než počátku 18. století, kam bychom malbu rádi zařadili vzhledem k tomu, že je malována na trámovém stropě, který byl rozšířeným prvkem měšťanského interiéru nejvíce v období 17. století. I když budeme počítat s prodlevou mezi uvažovaným vojenským tažením, kterého mohl být objednavatel malby přímým účastníkem, a realizací malby, a i když zohledníme možný anachronismus stavby s trámovým stropem v ?piano nobile? měšťanského domu, nelze dataci stropu posunout dále než do již navrhované poloviny 18. století.

Zpřesnění našich závěrů může přinést jedině odborný stavebně historický průzkum domu a podrobný restaurátorský průzkum maleb trámového stropu.

Lze tedy závěrem konstatovat, že v našem prostředí představuje tento malovaný strop ojedinělou památku, která nemá v dosud poznaném fondu podobně kompaktně zachovaných malovaných trámových stropů obdobu. Proto je zcela nepochybné, že si i přes svou jistou opožděnost a zlidovělou malbu regionálního významu, zaslouží památkovou ochranu.

V Praze dne 1.6.2011, Mgr. Marie Foltýnová
NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV
územní odborné pracoviště středních Čech v Praze

Malovaný záklopový strop v domě č.p. 110 v Pražské ulici ve Velvarech, včetně fotografií a doplňujících textů (PDF, 600KB)

Datum vložení: 9. 5. 2014 11:14
Datum poslední aktualizace: 9. 5. 2014 11:14

Úřední hodiny:

PO 8.00 - 11.00 a 12.00 - 17.00

ST 8.00 - 11.00 a 12.00 - 17.00

tel. 315 617 001

Podatelna je v přízemí radnice.

Velvarský Nápadník

Vajíčkobraní 2019 

FILM podívejte se!!!

podívejte se na film

ZPRÁVY Z MĚSTA SMS - PŘIHLASTE SE K ODBĚRU

Přihlaste se k odběru informačních zpráv!

 

 

 

platební portál Středočeského kraje

MAPOVÝ PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY

N

 

 

Informace

sbírka pro Záložnu
logohttps://i0.wp.com/ciderbohemia.cz/wp-content/uploads/2018/11/irop.png?w=780
GEOPORTÁL MĚSTA VELVARYlogo
UTILITY REPORT
UtilityReport logo
Info ke službě UtilityReport

Hladinoměry a srážkoměr

Zde je možné NOVĚ sledovat HLADINOMĚRY  umístěné v Břešťanech, Beřovicích a ve Slaném

a SRÁŽKOMĚR umístěný na Velké Bučině

Webová kamera

webová kamera

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:33
DNES:1459
TÝDEN:16407
CELKEM:2321484

Aktuální počasí

dnes, sobota 27. 4. 2024
jasno 19 °C 3 °C
neděle 28. 4. slabý déšť 21/8 °C
pondělí 29. 4. zataženo 20/8 °C
úterý 30. 4. slabý déšť 21/11 °C

mpsv