Velvarský skřínkový hrob
Každá významnější publikace o pravěku Čech se o něm zmiňuje jako, něčem zcela vyjimečném. Vezměme to, ale od začátku. Na konci 19 století měl velvarský konšel a někdejší městský rychtář Tomsa jedno ze svých polí v místě, kde z města vybíhají dvě silnice, jedna do Černuce a druhá do Miletic.
Při orbě se v jednom místě často zachytával pluh o velký kámen.Ten byl tak velký, že nešel normálně ze země vyndat. Nejdříve se proto Tomsa rozhodl, že se kámen pomocí střelného prachu odstřelí. Nechal v něm vyhloubit jamku, ale pak si to naštěstí rozmyslel. V září 1889 se, ale rozhodl kámen přeci jen vykopat. Při tom zjistil, že tam kámen není jen jeden.
Ten, který mu nejvíce vadil, byl totiž součástí velké kamenné skřínky. Tak nějak tehdy došlo k vykopání "Velvarského skřínkového hrobu". Hrobová komora byla tvořena několika velkými, kamennými bloky vysokými 50-60 cm a silnými asi 35 cm. Kámen na východní straně byl dlouhý 3 metry. Na protější straně byly kameny dva o délce 1,9 a 1,2 m. Kratší, jižní stěnu tvořil kámen o délce 2,2 m. Kolmo k němu byl postaven další, ten který tolik vadil při orbě. Poslední, severní stranu uzavíral balvan o délce 1,7 m. Na této straně byla také v kamenném obložení mezera, jako by vstup do "kamenné hrobky".
Tato kamenná skřínka je sama o sobě v našem pravěku nálezem zcela vyjímečným. To nejdůležitější se však skrývalo uvnitř.
V hrobě byly nalezeny lidské kosti, snad dvou jedinců? Další, spálené lidské kosti se našly v jedné ze čtyř nádob, které byly rozmístěny u různých stěn hrobu. Také tam byla malá kamenná sekerka a ucho hliněné nádoby s vysoko vytaženými okraji ucha nádoby.
Tím největším překvapením však byly kovové předměty. Ne, nebyl to zlatý poklad. Svým významem se mu však vyrovnal.
V hrobě bylo nalezeno velké množství předmětů z měděného plechu. Část z nich byla zdobena vytepávanými ornamenty. Největším a nejzajímavějším předmětem byl "náprsník" , tzv. pektorál. Dále tam bylo několik set drobných měděných kotoučků a korálků, ale i kostěné korálky potažené měděným plechem. I řada měděných plíšku vytepaných do tvarů mušliček. Také několik skutečných středomořských mušlí. Dva měděné náramky, jeden navlečený na kostech předloktí lidské ruky. Proč tolik údivu na několika "měděnými" ozdobami? Celý hrob, právě na základě této kolekce měděných předmětů řadí odborníci do eneolitu ,do tzv. předřivnáčského období (kolem roku 3000 př. Kr. ).
Výjimečnost celého nálezu spočívá právě v tom, že neznámí mrtví zde byli pohřbeni v době kdy náramek či náušnička z mědi představovaly jistě značné bohatství. A tady se jich našlo hned několik desítek.
Hrob byl bohužel vykopán již před 115 lety, navíc neodborníky. Nález však nakonec díky jejích "vlasteneckému uvědomění" ,jak píše redaktor J. Smolík v článku "Kamenný hrob u Velvar" uveřejněném v časopise Památky archeologické. Celý obsah hrobu skončil v roce 1890 v Národním muzeu.
Vyjímečný nález nastolil řadu otázek. Kdo a jak zde byl pohřben. Šlo o význačného, místního jednice nebo o bohatého obchodníka na cestách, který zde zemřel? Komu patřila druhá kostra a čí byl popel v nádobě? Šlo v jejich případě o rituální oběť ? Pravdu se zřejmě již nikdy nedovíme. I když se i dnes ještě občas archeologové k tomu to nálezu ve svých odborných úvahách vrací, nechává tento význačný hrob řadu otázek stále otevřených.
Zdroj: článek zpracoval pan Fencl, který se již desítky let věnuje archeologii Velvarska
