Bronzový býček a Germáni na Velvarsku
Poslední Keltové odešli z naší země před počátkem našeho letopočtu kamsi do Panonie, jak nazývali Římané tehdy území dnešního Maďarska. Na jejich místo přišli noví obyvatelé, germánské kmeny.
Jsme v časech o kterých již existuje řada písemných pramenů. Římští letopisci píší o válkách Markomanských /166-180 n.l./,o linii kterou proti vpádům bojovných Germánů budovali římští císaři na Rýně a Dunaji.
Víme i o tom, že Římané později najímali germánské bojovníky do svých armád. Poprvé se píše i o území dnešních Čech ,kde leželo sídlo germánského svazu vedeného Marobudem. Stopy po pobytu Germánů v prvních čtyřech stoletích již našeho letopočtu z našeho regionu jsou poměrně četné. Jejich žárové hroby se našly ve Velvarech na Uhách i v Nových Uhách a Černuci.
V některých z nich se objevují i luxusní předměty, vyráběné tehdy na území římské říše. Našly se, ale i mince,ražby několika římských císařů. To vše se sem dostalo nejpravděpodobněji jako součást lupu po vpádu Germánů na území některé z římských provincii. Nebo si tyto předměty koupil za vyplacený žold nějaký germánský válečník, sloužící tenkrát v římské armádě. Některé luxusní předměty se k nám pak mohly dostal i prostřednictvím obchodu.
Nezajímavější nález pochází z katastru Černuce. Zde v místě zvaném " Na Skaličkách" domkář Plachý, na konci 19 století lámal kámen. Při odklízení hlíny často přicházel na místa, kde byly žárové hroby obložené kameny. V nich celé nebo rozbité nádoby. Také jehlice, bronzové i železné kroužky a další kovové předměty.
Nevěnoval tomu pozornost a odvezl vše i s vykopanou hlínou někam na pole. Jednou našel v urně s popelem zbytek plechové sošky býčka a zdeformovaný železný meč. Nějakou dobu si pak s torzem sošky býčka na návsi hrály dětí.
Naštěstí se o tom nálezu včas dozvěděl tehdejší černucký řídící učitel Karel Kusý. Ten rozpoznal význam nálezu a zachránil jej. Díky němu se teprve pak ocitl tento unikátní předmět konečně ve sbírkách Národního muzea v Praze. Tehdejší učitelé ostatně zachránili řadu pravěkých předmětů. Kolik lidí by se dnes asi zachovalo stejně? Nález je o to cennější,že z území Čech je znám pouze jeden podobný předmět.
Při bližším zkoumání se zjistilo, že býček má tří rohy. Takovéto sošky uctívali vyznavači prastarého, původem egyptského kultu boha Apise. Tento kult se později rozšířil i do dalších částí Římské říše, zvláště pak na území dnešní Francie.
Snad právě v některé z římských provinci, byla soška býčky uloupena z domácího oltáře a jako válečná kořist doputovala až do místa kde dnes stojí Černuc.
Následný archeologický výzkum přišel pozdě. Zjistilo se tehdy, že pohřebiště bylo bohužel prakticky již celé zničeno. Na sousedním pozemku se z něj podařilo objevit jen jeden, poslední žárový hrob.
Ve velvarským muzea se nachází i několik římských mincí, které byly nalezeny také někde na katastru Černuce.
Další unikátní je tentokrát přímo z Velvar. Pochází také z některého ze zničených žárových hrobu z téže doby. Je jím železná spona ve tvaru skákajícího delfína.
Díky pozornosti našich předchůdců a jejich pochopení pro záchranu pravěkých památek, můžete dnes v muzeu vidět tyto a další nálezy z té doby. Jako třeba nádobu,která sloužila jako urna pro popel některého z příslušníků nám neznámého germánského kmene. Železné spony na šaty,mince a další předměty.
Zdroj: článek zpracoval pan Fencl, který se již desítky let věnuje archeologii Velvarska.