Úřední deska

úřední deska

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Aktuální počasí

Počasí dnes:

11. 12. 2017

zata

Bude oblačno až zataženo, ojediněle déšť nebo přeháňky. Denní teploty 6 až 10°C, na Moravě a ve Slezsku 8 až 12°C. Noční teploty 7 až 3°C, na Moravě a ve Slezsku 11 až 7°C.

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 14
DNES: 692
TÝDEN: 692
CELKEM: 592809

mojeiD na našich stránkách!

Ti z vás, kteří navštěvují pravidelně naše internetové stránky, si určitě všimli, že se na nich objevila nová ikonka „mojeID“. Přes tuto službu se nyní můžete snadno a rychle přihlásit jak k novým anketám, tak i k několika tisícům dalších služeb na českém internetu. Nám na úřadě pak mojeID přináší nové možnosti v komunikaci s vámi, občany Města Velvary. Více informací naleznete zde.

Nabídky práce v regionu Velvary

Nabídky práce v regionu Velvary

Obsah

Renesance ve Velvarech

Kostel sv. JiříKdyž se v roce 1591 zastavil ve Velvarech anglický vyslanec Fynes Moryson, vstoupil tehdy do středověkého města, do jehož výtvarného prostředí začala pronikat renesance. Patrně z nedaleké gryspekovské Nelahozevse s renesančním zámkem sem přicházeli políři, kameníci a zedníci vlašského původu, aby vstoupili do služeb zdejších měšťanů. Hlavním představitelem italských umělců ve Velvarech byl Vlach Santini Malvazione, který pocházel, tak jako mnoho dalších vlašských stavitelů, z překrásné krajiny na severu Itálie u Comského jezera. Do Velvar údajně přišel za svými strýci Petrem a Bartolomějem; druhý postavil v roce 1580 také Pražskou bránu. Santiniovým hlavním velvarským dílem je hřbitovní kostel sv. Jiří vybudovaný v letech 1613 - 1616 nákladem města a nadáním Jiřího Pechara, který se však zahájení stavby nedožil, neboť zemřel již v roce 1582 a teprve v roce 1613 uzavřeli obecní starší a Santini Malvazione smlouvu. Vlach Santini měl nepochybně temperamentní povahu, v roce 1619 byl potrestán za výstup s nabitou zbraní v obecním domě a po jeho smrti v roce 1626 po něm zůstalo hodně dluhů, hlavně za víno. Jeho náhrobek nalezneme právě u soklu průčelí hřbitovního chrámu.

špitálJednolodní architektura hřbitovního kostela představuje jedinečný příklad renesančního umění v regionu, pohledově se uplatňuje v širokém okolí výstavným čtyřetážovým volutovým štítem a její hlavní průčelí zdobí vstupní portál pojatý v duchu manýrismu. Postranní portály nesou znak města Velvar a Jiřího Pechara (iniciály G. P.). Loď kostela je zaklenuta valenou klenbou s lunetami, jejíž úseky se sbíhají na hlavice pilastrů. Architektonicky ji zhodnocuje hvězdovývzor štukových žeber půlkruhového průřezu, v oknech se střídají kružby v několika jednoduchých variantách. V interiéru dominuje tříramenná renesanční kruchta, na které byla Václavem Kejmarem v roce 1913 odkryta malovaná výzdoba. Poprsnici kruchty a stěny interiéru obohacovaly znaky velvarských měšťanů, které doplňoval i znak stavitele (zelený strom s hvězdami po stranách). Na klenbě je vyvedena malba sv. Jiří drakobijce a nad kruchtou erb císaře Matyáše. Velvarský chrám sv. Jiří je jedinečným dokladem pozdně renesanční sakrální architektury s cennou částečně odkrytou původní výmalbou. Štukatérské práce v interiéru údajně provedl další Vlach Batisti. V souvislosti se stavbou a nadáním kostela sv. Jiří je třeba vzpomenout i skromné architektury nedalekého renesančního špitálu, na kterém po výtvarné stránce zaujme pouze bosovaný portál.

Kostel sv. KateřinyRenesance se uplatnila i ve středověkém farním kostele sv. Kateřiny, i když některé její prvky zanikly za barokní přestavby a pozdějšínovogotické úpravy. Dobu zápasu luteránstvía římského katolicismu předbělohorské doby připomíná i způsob, jak byly opatřeny prostředky na renesanční zaklenutí sítí štukových žeber. Velvarští luteráni totiž v roce 1597 prodali pro ně již neužitečnou stříbrnou monstranci dokonce až v Drážďanech, aby získali peníze na opravu. Z renesanční etapy přestavby pocházejí fragmenty nástěnných maleb v kněžišti (výjev se sv. Kateřinou) a třiramenná kruchta na toskánských sloupech, podklenutá, tak jako u sv. Jiří, klenbou s hřebínky. Její poprsnici zdobí plastické kartuše s heraldickou výzdobou. Nalezneme zde i znak Jana Adama Hrobčického z Hrobčic a na Hospozíně (t 7. 10. 1599), který dal v Jarpicích lámat kámen pro zmíněnou úpravu kostela a stavbu kruchty. Vyobrazení štíra reprezentuje měšťana Jana Bártu Brandýského (t 1617). Tomu také Vlach Santini Malvazione postavil v roce 1612 na velvarském rynku dům čp. 8, který, byť přestavený patrně v roce 1705 a později několikrát upravený, svým průjezdem s hřebínkovou klenbou a s bosovanými portály představoval donedávna téměř intaktně zachovanou památku z počátku 17. věku. Sebevědomí a luteránská konfese velvarských měšťanů vyniká právě u Jana Bárty, o jehož společenské prestiži napovídá skutečnost, že "... v pátek 6. července 1607, na památnýden mistra Jana Husa, kurfirst Saský Kristian II. s bratrem svým Janem Jiřím do Prahy přijel a v témdni domů se navraceje, zde v městě Velvarech u pana Jana Bárty snídal. Poté na noc do Lovosic jel".

RedutaSnad nejvýznamnější městskou architekturu sklonku renesance reprezentuje dům čp. 57 (Reduta), který patrně rovněž dal přestavět Jan Bárta Brandýský kolem r. 1614, kdy žádal povolit výstavbu pilířů pro jeho statícké zajištění. Nárožníjednopatrová budova o dispozici podélného trojtraktu měla v přízemí mohutný klenutý průjezd, kde můžeme dodnes obdivovat bosované portály. Snad i v tomto případě byl stavitelem Santini Malvazione. Při opravách městských domů bylo v poslední době zjištěno několik příkladů původních sgrafitových omítek (čp. 115, 216), kterédokládají, že Velvary na přelomu 16. a 17. stole?tí měly skutečně renesanční tvář.

 

 

Pražská brána Další renesanční památkou je nedávno obnovená Pražská brána, kterou vystavěl za purkmistra Jiřího Mydláře v roce 1580 stavitel Bartoloměj Vlach. K fortifikaci města na začátku 16. věku patřila ještě Roudnická brána (zbořena 1841) a Malovarská, na jejímž místě vznikla v letech 1573 - 1576 renesanční Slanská brána (zbořena v roce 1878). Chržínskou bránu tvořila vrata mezi zděnými pilíři a fortna byl jen průjezd domem č. 205 opatřený z obou stran vraty a vedoucí k přednímu mlýnu, k zahradám a na luka.

 

 

 

 

portálVelvarský okruh renesanční architektury zahrnuje i kostel Stětí sv. Jana Křtitele v nedalekém Hospozíně, který zdobí datovaný portál (1595) s heraldickou výzdobou. Objevíme zde erb stavebníka Jana Adama Hrobčického z Hrobčic a na Hospozíně, který doplňují znaky Benigny Hrobčické a Eufroziny Hrobčické z Rabic. V interiéru renesanci zastupuje kamenná kazatelna ve tvaru kmene Jesse a kruchta na toskánských sloupech s rolverkovými kartušemi.

 

 

 

 

 

Roudnická bránaZ renesančních mobiliářů velvarských kostelů se nezachovalo téměř nic. Připomeňme alespoň malované desky křídlového Oltáře z Hospozínku (sv. Barbora, sv. Kateřina, sv. Vít a sv. Václav), které byly druhotně umístěny v kapli sv. Jana Nepomuckého v Hospozínku a dnes se nacházejí ve velvarském městském muzeu. Mimořádný doklad o životním stylu předbělohorskédrobné šlechty představuje soubor cínového nádobí, který byl náhodně nalezen u cukrovaru ve Velvarech.